Slánský obzor

Židé

Meziválečná společnost v Československé republice byla značně sekularizovaná, což přispívalo i ke vzájemné toleranci mezi příslušníky různých náboženských uskupení. Dokladem může být třeba výuka ve škole, kdy byly s úplnou samozřejmostí omlouvány žákům absence v době církevních svátků a tolerována individuální výuka náboženství. V mnoha případech se mladá židovská generace cítila natolik srostlá s českou společností, že neměla ani snahu vyčleňovat se z ní. První Československá republika svou výrazně demokratickou orientací jim dávala pocit bezpečí a životní perspektivy. Pokud zalistujeme předválečnými adresáři města Kladna, najdeme na jejich stránkách řadu jmen židovského původu. Mezi obchodníky najdeme jména Reimann, Löwy, Bondy, lékaři židovského původu byli Stern, Jelínek, Schwarzkopf, Roth či Taussig, z právníků připomeňme Wantocha, Seidla, Fräzela a Deutschmanna.

Situace ve střední Evropě se začala měnit ve 30. letech 20. století s nástupem německého nacismu, jehož nedílnou součástí byl rasismus a antisemitismus namířený především proti Židům. Židé byli prohlášeni za tzv. nižší rasu a podstata dějin byla spatřována v boji mezi árijci a Židy. Tím se zdůvodňovalo jejich pronásledování a likvidace.

To se začalo dít i na území bývalé Československé republiky, která padla za oběť Hitlerovým expanzivním choutkám, na jejímž okleštěném území vznikl Protektorát Čechy a Morava. Zapsání do židovské matriky narozených postačilo k tomu, aby se, jako mávnutím kouzelného proutku, rozdělila společnost na plnoprávné občany a občany „méněcenné“ (nečisté rasy), označené potupně žlutou šesticípou hvězdou s nápisem JUDE. S tímto označením šla ruku v ruce další striktní nařízení: zákaz manipulace s vlastním majetkem, odevzdání řidičského průkazu, zákaz návštěv kin, divadelních představení a kaváren, vyřazení z veškerého veřejného a společenského života.

Vyvrcholením všeho dění bylo „oprášení“ středověké myšlenky ghett, která však byla dovedena do zrůdnosti neslýchaných rozměrů. 18. září 1941 rozhodl Himmler s Hitlerem o očistě měst od Židů. První „očištěná“ města měla být Vídeň, Berlín a Praha. Aby vytčený cíl mohl být splněn, bylo na území Protektorátu za židovské ghetto zvoleno město Terezín s přilehlou pevností. Odtud pak byly vypravovány následné transporty do vyhlazovacích táborů. Mašinérie plánované genocidy tak mohla začít.

V první sérii transportovaných českých Židů byly z Kladna vypraveny dva transporty dne 22. a 26. února roku 1942 s označením Y, Z, jimiž bylo odvezeno více jak 1600 osob. Z obou těchto transportů přežilo pouhých 120 osob. K předchozím číslům není třeba nic dalšího dodávat.

Pamětní deska připomínající židovský holocaust v době druhé světové války je nejen trvalou vzpomínkou na všechny zbytečně ztracené životy, ale měla by být i trvalým varováním před obdobnými politickými praktikami ve společnosti.