Slánský obzor

NA PRAHU 20. ROČNÍKU OBNOVENÉHO SLÁNSKÉHO OBZORU Je to k nevíře, ale obnovený Slánský obzor letos dovršil dvacetiletí své existence. Když jsme v prvních letech po listopadu 1989, po pádu komunistické totality, začínali, nevěděli jsme, jak se dlouho podaří obnovený Slánský obzor udržet při životě. Během let svůj původní regionální záběr podstatně rozšířil i mimo Slánsko na Kladensko, Velvarsko a Unhošťsko.

V těch prvních polistopadových letech, v nichž bylo mnoho entuziasmu a víry v budoucnost, jsme se snažili obnovit vše, co v minulosti vytvářelo svobodnou občanskou společnost, obnovit spolky, sdružení, instituce a nejrůznější aktivity, včetně tradičních tiskovin a časopisů, které za totalitního režimu byly zakázány. Opět dát svobodnému životu rozmanitost a pestrost, která tu v minulosti vždycky byla a kterou jsme tolik let postrádali.

Při nynějším jubileu musíme připomenout, že současně vzpomínáme 120. výročí založení původního Slánského obzoru, který v první polovině 20. století přežil dobové svízele, nejrůznější krize, katastrofické děje první a druhé světové války, ale komunistickému zákazu čelit nedokázal. Na čtyřicet let zmizel a zdálo se, že je to jeho definitivní konec. Proto bylo tak naléhavé a žádoucí, aby po návratu svobody do naší země se do Slaného a jeho širokého okolí opět vrátil Slánský obzor a opět se stal výraznou tváří zdejší kultury. Tradice Slánského obzoru je zavazující; po jeho boku stáli všichni, kteří pro město Slaný mnoho vykonali a bez nichž by zdejší život byl podstatně chudší a méně výrazný.

Když si otevřeme Slánský obzor z roku 1913, v úvodu nalezneme jubilejní vzpomínku „Dvacet let práce“ a dočteme se: „V roce 1893 vyšel I. ročník Slánského Obzoru, ročenky musejního a literárního spolku Palacký, knížka o 92 stránkách s šedou obálkou, ozdobenou jednoduchým znakem města Slaného, kresbou Krále z Dobré Vody.

Rok co rok na to vysílal Palacký svou ročenku nejen do míst okrsku svého působiště, ale i krajanům do ciziny, kamž je byl osud zavál, kdež zvlášť nacházela milého přijetí, neboť zkazkami z minulosti a zprávami o současném životě milé domoviny stal se Obzor páskou mezi domovem a vzdálenými jeho příslušníky.

Vydání dvaceti svazků průměrně o 100 stránkách, za poměrů často velice nepříznivých, znamená práci, jež zaslouží, aby jí v letošním ročníku bylo vzpomenuto.“

V roce 1913 u příležitosti jubilea Slánského obzoru pamětníci vzpomínali nejen dvaceti let vykonané práce, ale také těch, kteří se na ní podíleli. I do budoucna Slánský obzor měl být „zrcadlem života v městě našem, archivem výzkumů a studií v oboru věd a umění, příruční knihou, památníkem současných snah, měřítkem pokroku i ukazatelem slabin. V první řadě má sloužiti Slanému, najdeme-li však pomocníků, rádi rozšíříme obor jeho i na města i obce celého okresu…“

Z tehdejší vzpomínky je patrno, že naši předchůdci měli nejen jasný program, ale také hodně odhodlání a elánu do další práce. Když to čteme, mrazí nás však při představě, že to byl rok před výbuchem první světové války, že to byl poslední klidný rok, než se kola dějin dala do pohybu.

Lidské osudy se podivně zamíchaly a leckdo zaplatil v tom dějinném kolotoči daň nejvyšší. Přesto po těch, kteří odešli, nastupovali noví lidé a práce pokračovala.

Doufejme, že takovýto osud bude mít i obnovený Slánský obzor, že ve zdaru přežije dobové úlety a kolapsy, že kolem něho bude vždycky skupina lidí, která bude mít jasný program a odhodlání dobré záměry realizovat. Vždycky platilo, že čin je víc než pouhé slovo. Jestliže už dvacet let každého roku vychází obnovený Slánský obzor, je to skutek, který mluví sám za sebe.

Přejme mu a přejme si, aby tomu tak bylo i nadále.

Zora Dvořáková

OBSAH Na prahu 20. ročníku obnoveného Slánského obzoru (3)

STATĚ A POJEDNÁNÍ

Václav Fencl: Budihostice – archeologický výzkum, který měl smůlu (5)

Jiří Unger: Archeologický výzkum Pražské brány ve Slaném (12)

Václav Moucha: Znaky města Slaného na Velvarské bráně v Slaném (25)

Tomáš Raichl: Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu, jeho vztahy ke Slanému a slánští přátelé (34)

Petr Mašek: Zámecké knihovny z okolí Slaného (58)

Irena Veverková: Počátky sboru Smetana – Slovanka (74)

Květa Hrnčířová: Německé děti na Kladensku (86)

PORTRÉTNÍ GALERIE

Zdeněk Víšek: Jaroslav Vrchlický a město Slaný (93)

Milan Hes: Jaromír Čelakovský a Slaný (108)

ZPRÁVY

Antická sbírka slánského muzea (Jan Čečrdle, Martin Trefný, Jiří Musil) (123)

Zaniklé pamětní desky v Kladně (Jaroslav Vykouk) (127)

Ještě jednou o soše Svobody v Kladně (Irena Veverková) (135)

50 let Jazz Clubu Slaný (Jaroslav Čečerdle a Jan Čečrdle) (137)

Výstava Lidice žijí (Květa Hrnčířová) (143)

Pět ročníků historické konference ve Slaném (Pavel Bartoníček) (146)

V Ledcích otevřena Pamětní síň obce a bývalých lázní Šternberk (Baldandordžín Ariundzul) (152)

Patria, společnost pro ochranu kulturního dědictví (zpráva o činnosti v roce 2012) (Václav Moucha) (154)

KRONIKA

Z Kroniky Královského města Slaného za rok 2011 (Božena Franková a Zdeněk Víšek) (156)

Z Kroniky Královského města Slaného za rok 2012 (Božena Franková a Zdeněk Víšek) (162)

Z regionální literatury vydané v roce 2011 (Miroslav Oliverius a Irena Veverková) (168)

Volby do Senátu Parlamentu České republiky (Miroslav Oliverius) (170)

Výsledky voleb do zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 12. a 13. 10. 2012 (celkově za kraj a okres Kladno) (Miroslav Oliverius) (172)

Výsledky voleb do zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 12. a 13. 10. 2012 (celkově za jednotlivá města, městyse a obce okresu Kladno) (Miroslav Oliverius) (174)