Slánský obzor

Je to k nevíře, ale stojíme na prahu 25. ročníku obnoveného Slánského obzoru a tím na prahu 125. ročníku původního Slánského obzoru. Ti, kteří ho kdysi zakládali, si nebyli jisti, kolik ročníků mají před sebou, a s týmiž pochybnostmi se potýkali ti, kteří byli u kolébky obnoveného Slánské-ho obzoru. Přes všechny pochyby se to podařilo, a tak vznikla tradice, která je vzácná, ojedinělá a má předpoklady žít dál k poučení a potěše čtenářů ze Slánska i širokého okolí.

Původní Slánský obzor citlivě zaznamenával děje své doby. Čím tehdejší obyvatelé Slaného žili. Tak tomu bylo i v ročníku, který vyšel před sto lety roku 1917, v třetím roce světová války – a je to čtení tristní.

V rozsáhlém úvodním článku Jindřich Hulinský ličí Královské město Slaný v době světové války (1916 –1917). Po podrobném popisu, s jakými potížemi se město muselo potýkat, následuje agenda válečných uprchlíků, mezi nimiž byli Poláci, Rusíni, židé a Vlaši. Místní lidé jim poskytova-li jídlo, ale se stupňující se nouzí i to se zmenšilo. Je tu seznam válečných zajatců ze Slaného, po němž je jmenovitě uveden seznam padlých a zemřelých vojínů ze Slaného sem příslušných nebo zde bydlivších a seznam zemřelých a pohřbených vojínů v Slaném (do 18. 7. 1917). Většina z nich byli mladí lidé mezi dvaceti až pětatřiceti lety.

Přehlídka oběžníků a výnosů dokumentuje, s jak velkými obtížemi se zabezpečovaly potraviny, petrolej a topivo. Autor poznamenává, že „všeobecná hospodářská situace je následkem nebla-hých poměrů“. Během války na obec přešly důležité sociálně humánní povinnosti, které ji mimo-řádně zatížily. Přesto se správa města snažila na každý problém najít řešení. Přijala opatření proti šíření tuberkulózy, k omezení alkoholismu a ke kontrole nad prostitucí a k potlačení po-hlavních nemocí. Následovala opatření proti šíření úplavice, která v tomto roce zhoubně řádila na Kladně a odtud se šířila dál. Naplňovala oběžník, který byl výsledkem dohody s vládou ruskou a italskou o vzájemné výměně zajatců – souchotinářů. Tato plicní nemoc se stala ve válce každo-denním strašákem.

Pořizoval se soupis sirotků, polosirotků, dětí opuštěných a dětí po padlých vojínech, aby jim mohla být poskytnuta pomoc a péče. Probíhala sbírková akce pro vdovský a sirotčí fond po vojínech a domobrancích. Pořádal se tzv. „kapesníkový den“ k sbírání prádla po domácnostech ve prospěch válečné péče. Pořizoval se soupis dětí zanedbaných, mravně či tělesně ohrožených za účelem udělení státní podpory. Upisovala se šestá válečná půjčka. Probí-haly nejrůznější rekvizice.

K účelům válečným byly v tomto roce rekvírovány i tři zvony a převezeny k rozlití do vídeňského arsenálu.

Zpráva o činnosti záložní nemocnice Červeného kříže ve Slaném uvádí, že transporty raněných sem přicházely vesměs po odvšivení a desinfekci přes záložní nemocnici Červeného kříže

v Karlíně, k níž jako k mateřské nemocnici byla slánská nemocnice přičleněna. Měla infekční pavilón a na hřbitově se starala o uctění památky zemřelých vojáků.

Ačkoliv je to strohý výčet faktů, přesto poskytuje plastický obraz válečných let, kterými naši dědové a otcové procházeli a zůstavili nám životní zkušenost, kterou musíme mít na paměti. Musíme vědět, jaké jsou naše kořeny, kam patříme, co je naší povinností i zodpovědností. Měli bychom mít povědomí o tom, co bylo, jak to bylo a proč to bylo, což nám pomáhá orientovat se v každé době. Tomu mají sloužit nejen závažná historická díla, sociologické a politologické stu-die, ale i takové regionální ročenky, jako je Slánský obzor. Svým obsahovým zaměřením pomáhá porozumět místu, kde žijeme, kde jsme zakotveni, kde bychom se měli cítit dobře, kde bychom měli mít pocit životní perspektivy, ale také si uvědomovat svou zodpovědnost k tomuto místu a napomoci k jeho dalšímu rozvoji.

Zora Dvořáková

OBSAH

Na prahu 25. ročníku obnoveného Slánského obzoru (3)

STATĚ A POJEDNÁNÍ

Milan Dundr: Příspěvek k přírodovědnému poznávání Slánské hory (5)

Jana Štorkánová: „Nic na světě stálého není, každý čas se všecko mění…“ (Koho připomínají nejstarší velvarské sepulkrálie?) (23)

Zdeněk Víšek: 80. výročí založení slánské Obchodní akademie Dr. E. Beneše a její první ředitel Jaroslav Dobrovolný (38)

Vojtěch Šustek: Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové (48)

Milan Hes: Střípek z dějin smečenského zámku [Vzpomínky řeholnic (1955 –1968)] (76)

Milan Bárta: Tragická nehoda ve Vítově 21. února 1969 (81)

PORTRÉTNÍ GALERIE

Irena Veverková: Osud Františka Dečmara a jeho židovské rodiny (87)

Blažena Hrabánková: Tříšť vzpomínek na popraveného JUDr. Miroslava Hakena (94)

Luboš Marek: Josef Vaněk, unhošťský dobrovolník ve španělské občanské válce (99)

ZPRÁVY

Nové pamětní desky v Kladně z roku 2017 (Jaroslav Vykouk) (109)

Výstava o Jaroslavu Janu Pálovi (Jan Čečrdle) (113)

O výstavě Rezavé květy ve Slaném (Petra Hložková) (119)

O výstavě „Kouzlo starých loutek“ a o loutkovém divadle v kladenské YMCE (Zora Dvořáková) (123)

Zpráva o slánské kronice (Olga Judlová) (126)

10. ročník historické konference ve Slaném (Pavel Bartoníček) (131)

Malíř, kronikář i písmák Velké Dobré a Družce Miroslav Chaloupka (1929 – 2012) (Miroslav Oliverius) (133)

Lidový tanec „zákolanská“ (Z podkladů Miloše a Vladimíra Černých zpracoval Miroslav Oliverius) (137)

Pietní akt u hrobu Jana Malypetra (Zdeněk Víšek) (141)

Oslavy 80. výročí slánské obchodní akademie (Michaela Seghmanová) (144)

Zpráva o činnosti Patrie za rok 2017 (Předsednictvo Patrie, z. s.) (148)

KRONIKA

Z Kroniky královského města Slaného za rok 2017 (Božena Franková, Zdeněk Víšek) (153)

Z regionální literatury vydané v roce 2017 (Irena Veverková, Miroslav Oliverius a Pavel Bartoníček) (159)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017 (Miroslav Oliverius) (167)