Slánský obzor

NA PRAHU 21. ROČNÍKU OBNOVENÉHO SLÁNSKÉHO OBZORU Ve čtvrtek 20. června 2013 jsme si za účasti slánské veřejnosti e Vlastivědném muzeu ve Slaném připomněli a oslavili 20. ročník obnoveného Slánského obzoru. Na uplynulých dvacet let vzpomenuli nejen členové jeho redakční rady, ale také někteří autoři, kteří v něm publikují, a bylo dojemné, jak se přiznávali ke svému až citovému vztahu ke Slánskému obzoru. Za ta léta s ním srostli a velmi jim na jeho dalším dobrém osudu záleží.

Ti, kteří po léta tvoří jeho redakční radu a byli při jeho počátku, s neskrývaným úžasem konstatovali, že je to už dvacet roků, co se připravoval jeho první ročník. Tehdy panovala radost, že se jeho obnova podařila, ale nikoho nenapadlo, že se udrží při životě dvacet let a že v současnosti jsou podmínky pro jeho pokračování. Nově založená společnost na ochranu kulturního dědictví – společnost Patria – splnila svůj hlavní úkol – obnovila Slánský obzor a trvale se stará o jeho životaschopnost. Tenhle úkol převzala po Muzejním a literárním spolku Palacký.

Bylo by pěkné, kdybychom zmíněnou vzpomínkovou oslavou vytvořili tradici, která by navazovala na skutečnost, že před sto lety, v roce 1913, bylo připomenuto první dvacáté jubileum Slánského obzoru. Tehdy byl v něm otištěn text Dvacet let práce. Jubilejní vzpomínka místo úvodu, jehož autor Boh. K. Vendyš se právě stal jeho novým redaktorem. Mezi jeho dosavadními redaktory se v různé délce vystřídali ve Slaném působící učitelé a profesoři: Václav Štech, Antonín Ctibor, Petr Hrubý, Alois Nermut a Antonín Krecar.

Tehdejší redaktor Vendyš ve své vzpomínce připomněl I. ročník Slánského obzoru, který vyšel v roce 1893, a pokračoval:

Rok co rok na to vysílal Palacký svou ročenku nejen do míst okrsku svého působiště, ale i krajanům do ciziny, kamž je byl osud zavál, kdež zvlášť nacházela milého přijetí, neboť zkazkami z minulosti a zprávami o současném životě milé domoviny stal se Obzor páskou mezi domovem a vzdálenými jeho příslušníky.

Vydání dvaceti svazků průměrně o 100 stránkách, za poměrů velice nepříznivých, znamená práci, jež zaslouží, aby jí v letošním ročníku bylo vzpomenuto.

Vzpomínka platí nejen uznání vykonané práce, ale chce, třeba jen letmo, přehlédnouti vykonaný úkol a ukázati na cíle dosud přezírané. Můžeme se vzpomínky té odvážiti bez obavy, že by nám mohla býti vytknuta samolibost, neboť nebyli jsme práce dosavad vykonané téměř nijak účastni, jsme tedy ve výhodném postavení nestranného pozorovatele.

Václav Štech, když doprovázel na cestu ke čtenářům I. ročník Slánského obzoru, přál si, aby byl zrcadlem života ve Slaném, aby byl archivem výzkumů a studií v oboru věd a umění, příruční knihou, památníkem současných snah, měřítkem pokroku i ukazatelem slabin. Měl prvořadě sloužit Slanému, ale najdou-li se podmínky, chtěl jeho záběr rozšířit na města a obce celého okresu.

Srovnáváme-li podobu současného obnoveného Slánského obzoru s těmito plány (i při vší skromnosti), můžeme říci, že jsme obstáli a že někdejší záměry naplňujeme. Tematický záběr nynějšího Slánského obzoru se rozrostl ze Slánska na Kladensko a Velvarsko s dalšími přilehlými oblastmi. Uveřejňované statě přinášejí mnoho nového a přímo objevného. V tomto ročníku je to například stať podrobně pojednávající o slánských pokladech mincí z počátku 17. století nebo překvapující popis záměru z roku 1948, podle něhož měl být ze slánského letiště tajně dopraven do exilu komunisty nenáviděný a později léta vězněný bývalý ministr spravedlnosti Prokop Drtina. Stejně závažné je mapování osudů židovského hřbitova ve Slaném. A zcela novým a překvapujícím objevem je nalezení stop a slánských vazeb slánského rodáka sochaře Jana Zacha, který z povědomí Slaného vymizel, kdežto svým sochařským dílem zanechal významnou stopu v Brazílii, Kanadě a v americkém Oregonu.

Zajímavé je, že i dnes (stejně jako na počátku) převládají témata historická, archeologická, kulturně historická a dominují nad ostatními obory, i když nechybí záznamy z oblasti technické, hospodářské a průmyslové. Nicméně v naprosté menšině je tu zastoupen národopis a přírodní poměry. Ačkoliv se redakční rada o zpracování těchto témat pokoušela, zatím se to nedaří zabezpečit. Co se však stalo oblíbenou rubrikou Slánského obzoru, je jeho Portrétní galerie. Pro ni je vždy dost autorů a výběr osobností je velmi pestrý. Vylíčení jejich životní dráhy a jejich tvůrčího, vědeckého či politického odkazu bývá překvapující a objevné.

I když jsme obklopeni mediálním zpravodajstvím, informace se na nás hrnou z rozhlasu, televize a zejména internetu, Slánský obzor si podržuje kronikářský záznam o životě ve Slaném, čtenáři jsou na něj zvyklí a tato tradice jim vyhovuje. Navíc tato tradice dodržuje skutečnost, že Slánský obzor byl založen jako ročenka.

Na prahu 21. ročníku obnoveného Slánského obzoru je třeba mu přát kvalitní autory a redakční radě nové mladé síly, neochabující vitalitu a hodně dobrých nápadů. Nechť jsou před ním další úspěšná léta.

Zora Dvořáková

OBSAH

Na prahu 21. ročníku obnoveného Slánského obzoru (3)

STATĚ A POJEDNÁNÍ

Květa Hrnčířová: Dvě Dříně (5)

Jiří Lukas – Lubomír Pospíšil: Slánské poklady mincí z počátku 17. století (10)

Václav Moucha: Hrob ruských vojáků z napoleonských válek v Knovízi (20)

Milan Hes: „Vlastenci“ z roku 1899 – bezprostřední ohlas hilsneriády na Slánsku a Kladensku (24)

Zdeněk Víšek: Židovský hřbitov ve Slaném v proměnách času (33)

Libor Dobner: O „elektrizaci“ Slaného (52)

Milan Bárta: Pokus o únos Prokopa Drtiny ze slánského letiště v roce 1948 (57)

David Jakl: Plochodrážní svátky ve Slaném (66)

PORTRÉTNÍ GALERIE

Jan Čečrdle: Jan Zach – slánský rodák a americký sochař (73)

Irena Veverková: Rudolf Černý a Kladno (85)

Jan J. Brádka: Stanislav Holeček (99)

Jiří Šíma: Spisovatelka Jindřiška Konopásková (Jiřina Tuhaňská) a její dcera Zdenka (104)

ZPRÁVY

Badatelský regionální projekt Obchodní akademie Dr. E. Beneše ve Slaném (Zdeněk Víšek) (113)

Zprávy z Kladna (Irena Veverková) (116)

PATRIA, Společnost pro ochranu kulturního dědictví (zpráva o činnosti v roce 2013) (Václav Moucha) (117)

KRONIKA

Z Kroniky královského města Slaného za rok 2013 (Božena Franková a Zdeněk Víšek) (120)

Ohlédnutí za starostou Ivo Rubíkem (Zdeněk Víšek) (128)

Osmdesátá léta 19. století v Slaném v knize „Román dobrého člověka“ od Františka Hermana (Václav Moucha) (131)

Z regionální literatury vydané v roce 2013(Miroslav Oliverius a Irena Veverková) (142)

Volba prezidenta České republiky konaná ve dnech 11. 1.–12. 1. a 18. 1.–19. 1. 2013 (Miroslav Oliverius) (145)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25. 10.–26. 10. 2013 (Miroslav Oliverius) (147)