Slánský obzor

Publikováno středa 20. července 2011
V okamžiku, kdy začínám psát úvodní slovo dalšího ročníku obnoveného Slánského obzoru, beru do rukou původní Slánský obzor, který vyšel před sto lety. Je v něm zachycen obraz tehdejšího města Slaný, včetně obrazu doby i života. Listuji Slánským obzorem z roku 1909.

Úvodní slovo

Je to čtení nejen zajímavé, ale i poučné. Na malém vzorku, jakým je obraz života ve Slaném před sto lety, si znovu uvědomíme to, co dobře víme – jak je naše současnost jiná a jakými změnami a otřesy naše společnost prošla během uplynulého století. Přesto nás mohou překvapit některé tehdejší dobové momenty, v nichž objevíme shodu a podobnost s momenty, které patří do naší současnosti.

I tenkrát byl velký prostor věnován stavu fi nancí a jak bylo s nimi nakládáno. Ačkoliv všechny peněžní ústavy, které se ve Slaném nacházely (Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Městská spořitelna), hovoří o příznivých výsledcích a narůstajících vkladech, přesto si stěžují v tomto smyslu: „Značná drahota peněz v roce 1907, stále se vyskytující mezinárodní zápletky roku loňského měly za následek, že kurzy hodnot ukládacích poklesly, takže záložna byla nucena vykázati v bilanci jisté kurzové rozdíly.“

S obdobnou stížností přišla i spořitelna: „Celkem byly by během roku 1908 zavládly na trhu peněžním normální poměry, nebýti na konci roku oné nevyjasněné politické situace, která způsobila, že kurzy veškerých papírů stále klesaly, a to tak daleko pod kurz, který již v r. 1907 byl dosti nízký. Účinkem takto zachmuřeného pozadí se stalo, že jsme vyúčtovali kurzovní diferenci, pro kterou ústav náš již v roce 1907 neměl úhrady, opětně v aktivech jako pohledávku za fondem pro kurzovní diference: tento rozdíl musí nám uhraditi doba příští, jakmile poměry na trhu s cennými papíry se zlepší.“

Když si tohle přečteme, můžeme to vnímat jako současnou zprávu – poměry na trhu s cennými papíry ovlivňované politickou mezinárodní situací. Stejně jako dnes i tenkrát vážným problémem byla nezaměstnanost. K jeho řešení byl v roce 1905 otevřen „Okresní ústav pro bezplatné sprostředkování služby a práce v Slaném“. Tehdejší zpravodaj o tom napsal, že se tak dělo bezplatně a že to spočívalo „na zásadě úplné volnosti a nestrannosti, jak proti dělníku, tak proti zaměstnavateli.“

Také rozpočet a jeho schvalování byl jakýsi evergreen, kolem kterého se moc debatovalo a v skrytu lobovalo, protože různých zájmů a zájmečků bylo příliš mnoho a každý ze zájemců chtěl aspoň něco uhrát. Nicméně některé položky musely být vždycky zabezpečeny: vydání zdravotní, vydání pro bezpečnost, čistění města, osvětlení, příspěvky na věci církevní, školní a lidumilné, na zachování městských nemovitostí a sadů, rozšíření vodovodu, stavba nových silnic, mostů a údržba stávajících.

V městském rozpočtu se musely nalézt částky na výstavbu a údržbu škol, ale také na chorobinec, sirotčinec a vůbec na chudinské potřeby. Už tenkrát se zdůrazňovala pro další rozvoj naší společnosti nezbytnost osvěty a vzdělání. Proto se tolik podporovalo školství a naši předkové se vyžívali v osvětové a kulturní činnosti. V tomto směru kulturní a osvětový život ve Slaném byl tak intenzivní, až je to překvapující. V roce 1908 různé divadelní společnosti sehrály přibližně 110 představení, mezi nimiž bylo i několik operních. K tomu je třeba připočíst operety, koncerty i nějaké přednášky a také činnost veřejné knihovny a veřejné čítárny – a ukáže se, že tu téměř obden proběhla nějaká osvětová či kulturní událost. Nemůžeme sice posoudit, jaká byla kvalita těchto akcí, ale pokud se týká jejich počtu, dnešní výčet za tím hodně pokulhává.

Ačkoliv je naše současnost tak jiná a odlišná, přesto i dnes lze ve Slánském obzoru sto let starém nalézt nejen poučení, ale i leckterý podnět a inspiraci. A tak se i tím naplňuje sentence, že v životě jedna generace předává pochodeň generaci druhé.

Zora Dvořáková

Obsah

STATĚ A POJEDNÁNÍ

Václav Moucha: Starobronzová pohřebiště na Slánsku
Tomáš Raichl: Obyvatelstvo Slaného před třicetiletou válkou a po ní
Jana Krotilová: Kronikářská činnost slánského děkana P. Josefa Kandlera
Vincenc Chyský: Klub velocipedistů Slaný 1887
Jiří Friml: Vývoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy na Slánsku
Květa Hrnčířová: Kladenský pivovar
Miroslav Oliverius: Italští vysídlenci na Kladensku a Slánsku v letech 1915 – 1919
Jiří Kovařík: Privatizace POLDI Kladno

PORTRÉTNÍ GALERIE

Zdeněk Víšek: Jan Šultys z Felsdorfu
Otakar Špecinger: Houslista Ferdinand Laub
Milan Hes: Spisovatel a novinář Karel Scheinpflug
Karel Drvola: Kladenský přírodovědec RNDr. Josef Žofka
Vladimír Náprstek: Stavitel Václav Náprstek

ZPRÁVY

Skláři Vladimír a Zdeněk Kepkové (Božena Franková)
Všem obětem komunistického režimu ze Slaného a Slánska (Ivo Rubik)
Historická konference 2009 (Božena Franková)
Ještě k minulosti (Václav Moucha)
Patria, společnost pro ochranu kulturního dědictví (zpráva o činnosti v roce 2009)

KRONIKA

Z Kroniky královského města Slaného za rok 2008 (Božena Franková, Zdeněk Víšek)
Z regionální literatury vydané v roce 2009 (Irena Veverková, Miroslav Oliverius)
Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky v roce 2009 (Miroslav Oliverius)
Kvim kvam jedeme na Breslau (Květuše Bartoníčková)