Slánský obzor

NA PRAHU 24. ROČNÍKU OBNOVENÉHO SLÁNSKÉHO OBZORU Otevíráme stránky 24. ročníku obnoveného Slánského obzoru. Jeho nabídka je obsahově opět pestrá. K tradičním autorům přibyli někteří další – a sympatické je, že jsou mladí, takže se dá očekávat, že ve svých studijních a badatelských zájmech budou pokračovat. Vedle témat, která se týkají Slánska a Kladenska, přibyla témata z Unhošťska, zatímco už několik roků není zastoupeno Velvarsko, ačkoliv je tematicky velmi zajímavé. Zřejmě o ně mezi autory není zájem.

V letošním ročníku čtenáři jistě ocení zasvěcenou stať pojednávající o historii kaple sv. Floriana v Kladně, zatímco stať, která mapuje venkovské židovské hřbitovy v našem kraji (provázená fotografiemi), je nejen pietním zaznamenáním jejich současného stavu, ale pro leckoho může být i podnětem k jejich návštěvě. Muzikologické téma, které se ve Slánském obzoru vyskytuje málokdy, je zastoupeno statí o hudebním životě v Unhošti v druhé plovině 17. a v první polovině 18. století. Do střízlivé reality 20. století čtenáře uvede stať o četnících a hornické stávce na Kladensku v říjnu 1928. Mladí „slánští bohémové“ ze začátku 20. století jsou vylíčeni ve stati pojednávající o studentských letech religionisty a indologa Otakara Pertolda. V minulém ročníku byla zachycena loutkářská scéna na Kladně, v tomto ročníku je pozornost věnována slánskému loutkářství, což zejména ocení ti, kteří jeho existenci sami pamatují. Jakýmsi odlehčeným tématem je stať, která zachycuje stavění máje jako tradiční jarní slavnosti v našem regionu. Kladensko je ještě zastoupeno portréty dvou lékařů, kteří patřili mezi významné kladenské osobnosti. Portrét západního vojáka je spojen s Unhoští a je zajímavým nahlédnutím do složitostí vojenského života na západní frontě v době druhé světové války. Zprávy upozorňují na společenské a kulturní dění v roce 2016 jak v Slaném, tak v Kladně. Ze slánských zpráv optimisticky působí informace o partnerství slánského gymnázia V. B. Třebízkého s gymnáziem J. J. Zmaje v Novém Sadu, což rozšiřuje a upevňuje vztahy mezi našimi a srbskými studenty. Nechybí zpráva o činnosti společnosti Patrie, kronika města Slaného, záznam o regionálních publikacích, ani podrobný přehled o krajských volbách, které proběhly v říjnu 2016. Na rozdíl od 24. ročníku obnoveného Slánského obzoru, který si udržuje tradiční charakter prověřený uplynulými lety, vezmeme-li do rukou Slánský obzor sto let starý, z roku 1916, dýchne na nás tíha válečných událostí. Tehdejší redaktor (Fr. Duras) ve svém slovu ke čtenáři praví: „Prožíváme dobu velebohatou na dočasná opatření, která brzy vejdou v zapomenutí, jakmile se mír vrátí… Soupis událostí, počínaje od začátku války až do doby přítomné, podá stručný přehled všeho co samosprávné úřady jednak z vyšších rozkazů, jednak z vlastího popudu byly nuceny vykonati a vykonaly; jiné zprávy seznámí čtenáře opět s jinými událostmi doby přítomné.“ Ty zprávy jsou sice obsažné, ale současně tísnivé. Zachycují město Slaný v tehdejších válečných letech, popisují pohyb nemovitého majetku, zaznamenávají činnost úřadů za války, ale také přinášejí soupis válečných zajatců ze Slaného a rovněž soupis padlých a zemřelých vojínů. Protože jsme tehdy ještě byli součástí Rakousko-Uherska, je na předtitulní stránce Slánského obzoru z roku 1916 v černém orámování následující text: „Při dokončení tisku této ročenky došla ohromující, truchlivá zpráva, která naplnila srdce naše nejhlubším žalem: Jeho Veličenstvo císař a král František Josef I. zemřel dne 21. listopadu 1916 o 9. hodině večer v zámku schönbrunnském.“ Jenomže tohle nebyl konec, ale teprve začátek budoucího velkého příběhu. O tom vypovídá i tato drobnost: Ve výtisku Slánského obzoru (1916), který vlastním, pod uvedeným smutečním oznámením tehdejší čtenář tužkou připsal: „Zaplať Pán Bůh.“ Po této poučné exkurzi do dějů odehrávajících se před sto lety popřejme obnovenému Slánskému obzoru na jeho další cestě, aby obstál, aby byl na Slánsku a Kladensku zdrojem nových poznatků, aby potěšil znalce a milovníky zdejšího regionu a aby byl vnímán jako výrazná a nezpochybnitelná součást zdejšího kulturního dění.

Zora Dvořáková

Obsah

Na prahu 24. ročníku obnoveného Slánského obzoru (3)

STATĚ A POJEDNÁNÍ

Kateřina Pařízková: Historie kaple sv. Floriána v Kladně (5)

Karel Veverka: Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století (21)

Zdeněk Víšek, Viktor Čížek: Venkovské židovské hřbitovy v našem kraji (30)

Milan Bárta: Četníci a hornická stávka na Kladensku v říjnu 1928 (48)

Milan Hes: Studentská léta Otakara Pertolda (60)

Olga Judlová: Slánské loutkářství (70)

Vanda Jiřikovská: Máje – tradiční jarní slavnost v našem regionu (78)

PORTRÉTNÍ GALERIE

Jiří Šíma: MUDr. Zdeněk Foustka a jeho rodina (88)

Irena Veverková: Bohuslav Niederle (93)

Luboš Marek: Jaroslav Mifka, poddůstojník z Unhoště (100)

ZPRÁVY

Nové pamětní desky v Kladně z roku 2016 (Jaroslav Vykouk) (105)

9. ročník historické konference ve Slaném (Pavel Bartoníček) (111)

Síň dr. Václava Mouchy (Jan Čečrdle a Ondřej Švejcar) (113)

Partnerství Gymnázia Václava Beneše Třebízského ve Slaném a Gymnázia Jovana Jovanoviće Zmaje v Novém Sadu (Olga Míková) (116)

Slánské jazzové dny oslavily 50. ročník (Jan Čečrdle) (120)

Cena Vlastimila Kybala (Pavel Bartoníček) (122)

Koncert na památku stoletého výročí narození Kamila Běhounka (Pavel Bartoníček) (126)

Patria, společnost pro ochranu kulturního dědictví, zpráva o činnosti za rok 2016 (Zdeněk Víšek) (128)

Ke knížce Zory Dvořákové: Když vodník Kleofáš žil na Slánsku Patria 2015 (Josef Zejda) (132)

KRONIKA

Z Kroniky královského města Slaného za rok 2015 (Božena Franková a Zdeněk Víšek) (133)

Z regionální literatury vydané v roce 2016 (Miroslav Oliverius a Pavel Bartoníček) (140)

Výsledky voleb do zastupitelstva středočeského kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 – souhrnné informace za kraj, za okres Kladno, za město Slaný a za jednotlivá města, městyse a obce okresu Kladno (uváděny čtyři nejúspěšnější

volební strany v konkrétním místě) (Miroslav Oliverius) (148)