Slánský obzor

NA PRAHU 23. ROČNÍKU OBNOVENÉHO SLÁNSKÉHO OBZORU Stalo se téměř pravidlem, že se v úvodním slově každého nového ročníku obnoveného Slánského obzoru podíváme, o čem se psalo ve Slánském obzoru před sto lety. Tím si připomeneme, že jsme obnoveným Slánským obzorem navázali na tradici původního Slánského obzoru založeného v roce 1893. Avšak činíme tak i proto, že si chceme přiblížit, čím žili ve Slaném před sto lety naši předchůdci, tehdy členové muzejního a literárního spolku „Palacký“.

Zůstávali věrni přijatému programu šířit osvětu a čtenářům přinášet kvalitní povědomí o minulosti i současnosti města Slaného a slánského venkova. Bohužel, tehdy se rozhořela první světová válka, takže zprávy o současnosti zaznamenané ve Slánském obzoru skládají obraz o válečných opatřeních, otřesech a strastech, které poznamenaly veškerý život. Protože každá válka pohltí velké finance, jsou tu zachyceny jak záležitosti finanční, tak trvalé a naléhavé starosti zásobovací, včetně zdravotnických opatření. Velký prostor je věnován záležitostem mobilizačním, nechybí agenda váleč-ných uprchlíků, soupisy válečných zajatců, tím méně přehled nejsmutnější: seznam padlých a zemřelých vojínů ze Slaného. Přesto se i v této složité situaci naši předchůdci snažili zdolat finanční potíže, které vznikly zdražením cen papíru a tiskařských potřeb, a podařilo se jim, aby Slánský obzor mohl dál vycházet. Obdobně se snažili, aby muzejní sbírky narůstaly, byť ve ztenčené míře, a aby se v knihovně počet knih zvětšoval. I uprostřed válečných běd neochabli v úsilí udržet osvětu a kulturu při životě. Jejich tehdejší postoj a jejich jednání by mělo být vodítkem pro nás v naší současnosti, když narazíme na potíže a komplikace. Naše současnost, byť mírová v té části světa, kde se nacházíme, je však přesto zahlcena velkými krizemi a obtížně řešitelnými problémy. To nám však nesmí ubírat na síle a odhodlání náš program splnit a vytčených cílů dosáhnout. Jestliže původní Slánský obzor byl výrazně zaměřen na Slaný a okolí, obnovený Slánský obzor zpracovává témata nejen odtud, ale také z Kladenska, Velvarska a z oblasti západně od Prahy. Jeho záběr je územně podstatně větší a tomu také odpovídá ve vztahu k původnímu Slánskému obzoru podstatně větší rozsah. Nabídka témat v jeho 23. ročníku je pestrá a zahrnuje jak období raného i pozdního středověku, tak témata z 19. a 20. století. Pro čtenáře bude jistě zajímavé čtení o nálezu denárů z 11. stol. a jaké byly učiněny objevy ve fondech Vlastivědného muzea ve Slaném. Jsou tu zachyceny portréty několika osobností ze Slaného i z Kladna a také čtení o slánském Sokole a historie loutkového divadla v Kladně. Zájemce o husitství se začte do statě V záři i ve stínu kalicha na Slánsku a Kladensku. Zajímavé je putování po stopách jezuitů v tuchoměřickém panství. Čtenář si v Kronice nepochybně se zaujetím přečte záznam rozhlasového vysílání ve Slaném v revolučních týdnech 1945. Pro obnovený Slánský obzor se dosud (a trvá to již řadu let) nepodařilo sehnat kvalitní odborné autory z oblasti přírodních věd. Snad dorostou studenti těchto oborů a obrátí pozornost k regionům Slánska, Kladenska a Velvarska a během doby toto prázdné místo zaplní. Na prahu 23. ročníku přejeme obnovenému Slánskému obzoru dobrý start na cestě ke čtenáři. Doufáme, že ho zaujme, přinese mu nové poznatky a nad jeho stránkami prožije příjemné chvíle.

Zora Dvořáková OBSAH

Na prahu 23. ročníku obnoveného Slánského obzoru (3) STATĚ A POJEDNÁNÍ Jiří Lukas, Miroslav Janata: Nález denárů z 11. století poblíž Lidického Dvora v roce 1883 v zrcadle rukopisných poznámek Emanuela Mikše (5) Zdeněk Kuchyňka: V záři i ve stínu kalicha – Několik poznámek k husitství na Slánsku a Kladensku  (20) Romana Kmochová: „Čert jim měl rozuměti, večer se svadili, ráno zase smířili.“ – Příběh manželství slánského měšťana Alexandra Albína z Jenčova a Evy Zumrové. (28) Petr Daněk, Tereza Daňková: Canticum gloriosae Deiparae Virginis Mariae. Tisky vokální polyfonie ve Vlastivědném muzeu ve Slaném (36) Jana Krotilová: Stopy po panství tuchoměřických jezuitů (45) Libor Dobner: Na počátku byl Sokol – Několik ohlédnutí za historií slánské tělovýchovy a sportu u příležitosti 150. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Slaný (56) Milan Hes: Historické reflexe v díle regionálního básníka Jiřího Rudy (1877–1955) (66) Zdeněk Víšek: 100. výročí narození Antonína Černého (77) Jaroslav Vykouk: Historie loutkového divadla v Kladně (86) PORTRÉTNÍ GALERIE Zdeněk Víšek: Alois Pravoslav Trojan (94) Irena Veverková: Nelehká cesta Karla Součka (107) ZPRÁVY Barokní rukopisy ve slánském muzeu (Radka Těšínská Lomičková) (117) 8. ročník historické konference ve Slaném (Pavel Bartoníček) (122) „Pražské děti“ ze Slánska (Pavel Bartoníček) (124) Odhalení pamětní desky plukovníku Horákovi (Zdeněk Víšek) (129) Talentcentrum slánského gymnázia – Laborky.cz (Martin Šturm) (131) Odborné stanovisko k tzv. Slánskému menhiru (Tyršově kameni) (Jan Čečrdle, Ondřej Švejcar) (134) Patria, společnost pro ochranu kulturního dědictví (zpráva o činnosti za rok 2015) (Zdeněk Víšek) (136) KRONIKA Z Kroniky královského města Slaného za rok 2015 (Zdeněk Víšek, Božena Franková) (139) Z regionální literatury vydané v roce 2015 (Miroslav Oliverius, Irena Veverková, Pavel Bartoníček) (145) Rozhlas místního národního výboru ve Slaném v květnu a červnu 1945 (Petra Hložková, Jan Čečrdle) (149)